Nedávno jsem navštívil muzeum německých koncentračních táborů Austchwitz – Birkenau v Polsku. Nebylo by tedy na škodu si o koncentračních táborech jako takových něco napsat.
Koncentrační tábory se dělí na internační a vyhlazovací. Rozdíl je v tom, že vyhlazovací tábory byly přímo určeny k vyvražďování vězňů. Internační tábory sloužily k umístění „nepohodlných“ osob, ale nebyly přímo zařízeny k hromadnému vraždění. Vysoká úmrtnost byla i v internačních táborech z důvodu špatné stravy, nevyhovujících hygienických podmínek, otrocké práce, špatné zdravotní péče, šíření infekcí apod. Rozdíl je tedy v oněch proslulých plynových komorách.
Koncentrační (internační) tábory nevynalezlo ani nacistické německo ani komunistický Sovětský svaz.. Historické prvenství v této špatné věci se dá připsat Británii. Bylo to v době tzv. Druhé Búrské války v letech 1900-1902.
Druhá Búrská válka a vznik koncentračních táborů
Búrské války byly vedeny mezi Brity a Búry (zvanými též Afrikánci). Búrové byli potomky holandských (částečně i francouzských, německých a belgických) protestantů (kalvínské víry). Tito lidé se v 17. a 18. století stěhovali do jižní Afriky. Výchozím bodem pro osídlování byl Mys dobré naděje. V letech 1652-1795 ovládala toto území nizozemská Východoindická společnost.
Postupem času se zde vyvinul svébytný jazyk zvaný afrikánština. Jedná se vlastně o zkomoleninu holandštiny. Búrové existují doposud a jejich řeč je jedním z několika úředních jazyků Jihoafrické republiky.
Slovo Búr je odvozeno z holandského „boer“ (sedlák), což naznačuje, že tito osídlenci se živili převážně farmařením. Búrové byli pobožným a svobodomilovným lidem. Ale o jižní Afriku se již od 30. let 19. století začali zajímat Britové. Svobodomilovní Búrové se samozřejmě podmanit nenechali a raději odešli do severnějších oblastí - jakési jihoafrické stěhování národů. Britský vpád a odchod Búrů měl za následek i konflikt mezi Búry a černošským kmenem Zulů – část Búrů totiž přišla na území patřících podle anglicko-zulské smlouvy právě Zulům.
Odchod Búry od Anglické nadvlády zachránil jen dočasně. Po 70 letech měli být Búrové definitivně podmaněni. Mezi Búry a Angličany vypukly dvě kruté války a při druhé došlo i na koncentrační tábory. Angličané do těchto táborů umístnili téměř všechny Búry včetně žen a dětí. Nejednalo se o vyhlazovací tábory, ale i tak zde vlivem špatných podmínek zahynulo 30 000 – 40 000 lidí. Stalo se to v letech 1900-1902. Vítejte ve 20. století…
Německo
První německé koncentrační tábory patrně vznikly rovněž v Africe (v dnešní Namibii). V letech 1904-1909 tam v 5 táborech zahynulo 60 000 – 70 000 lidí.
V letech 1933-1945 založili Němci celkem 20 000 táborů! Nejprve sem směřovali političtí odpůrci a od roku 1935 byl důvodem pro umístění do tábora i židovský původ.
Funkce byla různá – internační, tranzitní (průchozí) a 6 táborů bylo vyhlazovacích.
Vyhlazovací tábory a počet obětí:
Chelmno, (320 000)
Belzec, (600 000)
Sobibor, (250 000)
Treblinka, (870 000)
Majdanek (360 000)
Osvětim – Březinka (1 400 000)
První čtyři tábory byly pouze vyhlazovací bez další funkce. Majdánek, Osvětim a Březinka měli funkci i internační – tzn., že zde vězni otrocky pracovali a poté byli zavražděni. V těchto táborech bylo zavražděno 2 700 000 Židů, 1 300 000 Poláků (v tomto čísle nejsou započítáni polští Židé), 800 000 sovětských zajatců, atd… Němci se k sovětským zajatcům chovali zcela jinak než k jiným zajatcům (Francouzům, Britům, Američanům atd.). V případě prvních dodržovali ženevské konvence, ale Sověty zavírali do koncentráků.
Židé, Romové a Slované byli pro německé nacisty méněcenní a určení k likvidaci. Ze Slovanů tento německý pocit nadřazenosti nejvíce pocítili Poláci, Bělorusové, Ukrajinci, Rusové a Srbové.
O čem se málo mluví
Tento článek nemá být shromaždištěm statistických údajů, ani nemůže dostatečně popsat hrůzy koncentračních táborů. Nezbývá než doporučit každému aby si sám hledal informace, sledoval filmy s touto tématikou a zajel se podávat přímo do Osvětimi. Já zde tedy pouze uvedu některé málo známé skutečnost o kterých se moc nemluví a ani nepíše, ale mělo by se. To o čem se moc nemluví se jmenuje - Jasenovac.
Že vám takové slovo nic neříká? Jasenovac je byl vyhlazovací koncentrační tábor. Existoval za 2. světové války. Nebylo to na území Německa, nebo okupovaného Polska, ale v Chorvatsku (těsně u hranice s Bosnou). Utrpení vězňů zde nebylo o nic menší než jiných vyhlazovacích táborech. Počet zavražděných činil 600 000.
V čem se lišil? Jednak v tom, že jej nezřídili Němci, ale jeho spojenec – Chorvatsko. Dále v tom, že mezi vězni byli Židé v menšině. Drtivou většinu vězňů tvořili Srbové. Srby vyvražďovali Němci, Chorvati a Albánci podobně jako byli vražděni Židé. Chorvatsko se po obsazení Jugoslávie stalo spojencem Německa.
Zajímavé je, že vládnoucí chorvatský režim již nepovažoval Chorvaty za Slovany, ale za potomky germánského kmene Gótů (pozn.: Gótové se rozplynuli dávno před příchodem Slovanů). Chorvatsku připadla i celá Bosna a Hercegovina, kde většinu obyvatel tvořili Muslimové a Srbové. Navíc Srbové žili i v jiných částech Chorvatska (Krajina, východní Slavonie). V celkovém součtu tak Srbové tvořili třetinu obyvatel „Velkého Chorvatska“. Zatímco Muslimové byli prohlášeni za „Chorvaty muslimského vyznání“, pravoslavní Srbové byli určeni k likvidaci.
O utrpení Srbů se za nikdy v Evropě moc nemluvilo. Proč? Nejprve se to asi nehodilo jugoslávskému prezidentu Titovi. Tito sice proti Němcům i chorvatským ustašovcům bojoval a zasloužil se o osvobození Jugoslávie, ale v zájmu bratrství mezi národy Jugoslávie se nehodilo chorvatskou kolaboraci připomínat. Prostě oficiální verze zněla, že za všechno mohli Němci a kolaborace všech národů byla stejná.
V době novější (po roce 1990) se to zase nehodilo některým americkým i evropským politikům. V dobách likvidace Jugoslávie a balkánských válek měli být Srbové vylíčeni jako krvelační vrazi, kteří za všechno mohou (což je samozřejmě nesmysl). Mluvit o utrpení srbského národa za
Zajímavé odkazy:
Búrové na Wikipedii (anglicky)
Búrské války na Wikipedii (česky)
Jasenovac na Wikipedii (anglicky)
(Stránek s tématikou koncentračních táborů (včetně česky nebo slovensky psaných) najdete na internetu mnohem víc.)
Film Jasenovac (srbochorvatsky)
Část filmu Jasenovac (anglické titulky)
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára