Holešov a Rymice

Rymice

Čech, ten jde na hospodářstvo, nosí hezké gatě –

šestatřicet kop má faldo v zeleném kabátě.

Němec chodí v pantalore, mesli, že je cose –

nám, Hanákom, be rád brejle hovesél na nose.

…

Ale me sme me, Hanácé! Ževíme se švarně –

tož pravé Hezraeleté slojeme nemárně.

Jan Kuzník

Tyto verše napsané v „podivném“ jazyce blízkém češtině a slovenštině jsou úryvkem básně od hanáckého básníka Jana Kuzníka. Jsou napsány v hanáckém nářečí. Hanáci jsou obyvatelé střední Moravy. Ještě zajímavější je to, že Kuzník zde postavil Hanáky na úroveň velkých evropských národů – Čechů a Němců. Pokud víme o dané problematice víc zjistíme, že na tom nic divného není.

Na této německy psané jazykové mapě z roku 1880 je zeleně vyznačena oblast západoslovanské československé jazykové větve. V rámci této větvě jsou vyznačeni Češi (Tschechen), Horáci (Horaken), Hanáci (Hannaken), Valaši (Walachen) a Slováci (Slovak[en]).

Ostatně i jinde v literatuře se můžeme dočíst, že na Moravě jsou Hanáci, Valaši, Slováci,. případně Horáci a Laši.

Pokud jde o Slováky, žili samozřejmě i v Uhrách. Existovalo členění na Slováky moravské a uherské, ale zároveň byli obojí považováni za dvě části jednoho kmene. V tomto smyslu se vyjadřuje i např. Ottova encyklopedie.

Malý příklad:

-uherskoslovensky……múka

-moravskoslovensky….múka

-hanácky…………….móka

-lašsky……………......muka

-česky…………......…mouka

Avšak ke specifiku Hané nepatří jen specifické nářečí. Nevím kde všude se hanácky ještě mluví, ale moc slavné to dnes s hanáčtinou nebude. Z etnografického hlediska jsou ještě zajímavé hanácké kroje – považované za nejhonosnější na Moravě – dnes používané jen při slavnostních příležitostech. Dále specifická hanácká hudba. S tradiční hanáckou architekturou se lze seznámit ve dvou skanzenech. První je v obci Příkazy u Olomouce a druhý v Rymicích u Holešova.

Skanzen Ramice

Nachází se asi 5 km od Holešova a jistě stojí za prohlídku. Zachycuje architekturu východní Hané. Je poněkud jiný než skanzeny ve Strážnici nebo Rožnově. Zatímco u obou jsou stavby přestěhovány do jednoho místa (Rožnov), nebo se jedná repliky původních staveb (Strážnice), v Rymicích je skanzen doslova rozházen po celé vesnici. Je to dáno tím, že (na rozdíl od Strážnice) se jedná o původní zachovalé objekty. Tomu, kdo chce stavby vidět pouze zvnějšku, stačí k procházka po obci. Výhoda takové prohlídky je v tom, že ji může absolvovat kdykoli. Nevýhoda je v tom, že ochudí o prohlídku interiéru, odborný výklad a musí si stavby sám vyhledat.

Prohlídky s průvodcem probíhají v sezónu o víkendu 5x denně v čase 9:00, 10:30, 12:30, 14:00 a 15:30. Vychází se od jednoho z domku, který má patřičné označení a nachází se (jako jediný) u hlavní silnice.

Holešov

Město Holešov bylo v minulosti mnohem významnější než dnes a patřilo k nejvýznamnějším městům Moravy. Na Komenského mapě Moravy z roku 1628 je Holešov vyznačen velmi výrazně. Poblíž Holešova se nachází méně významné město Fryšták o a kousek dál zapadlé málo významné městečko Zlín…

V Holešove se nachází zámek. Ale ten momentálně je pro veřejnost uzavřen. Ovšem za prohlídku stojí rozsáhlá zámecká zahrada. Dále jsou ve městě dva kostely, dvě významné kapličky, muzeum a galerie, historická (doposud funkční) kovárna. Za bližší prohlídku stojí historické centrum města s náměstím.

Židé v Holešově a synagoga

V minulosti byla v Holešově významná Židovská komunita. Židovská obec (až do roku 1919) tvořila samostatnou správní jednotku. Holešov tedy nebyl jeden, ale byly hned dva Holešovy. Mezi oběma byla dokonce brána.

V Holešově se pochopitelně nacházela i synagoga. Ta, která stojí dodnes, byla vystavěna po požáru v roce 1560. Koncem 19. století si zdejší Židé vystavěli novou synagogu. Nějaký čas se používaly obě; a později pouze ta nová. Ve staré synagoze bylo zřízeno skladiště. Za války byla nová synagoga zbořena okupanty; naproti tomu staré žádnou pozornost nevěnovali, neboť se již nejednalo o funkční synagogu. Později, po válce, byly v objektu staré synagogy odkryty vzácné malby. Synagoga byla zrestaurována a dnes slouží jako muzeum. Objekt je skutečně unikátní a velmi zajímavý.

Je to taková nenápadná stavba - zatímco třeba hrady a zámky navštěvují obvykle stovky lidí denně, málokoho napadne prohlédnou si synagogu. Přitom prohlídka je neméně zajímavá. Pokud si někdo myslí, že taková prohlídka je záležitostí 5-10 minut, je to omyl. Na prohlídku je potřeba si vymezit přibližně tolik času, jako na prohlídku hradu nebo zámku. K prohlídce synagogy je potřeba přijít v otevírací dobu a zazvonit na průvodce.

Dnes v Holešově Židé nežijí. Občas sem někteří přijíždějí a při té příležitosti si prohlédnou i synagogu. Ovšem pro Židy není synagoga tím nejvýznamnějším co najdou v Holešově. To hlavní co navštěvují je hrob jednoho významného rabína na nedalekém židovském hřbitově. Pro nežidovské návštěvníky je tomu naopak – synagoga je zajímavější.

Zajímavé odkazy:

Informace o skanzenu Rymice

Hanáčtina

Hanáci Praha - web je převážně hanácky, kdo nerozumí může přepnout na češtinu nebo angličtinu